Trocha historie
Láčkovice byla objevena botanikem Archibaldem Menziesem koncem 18. století. Botanicky byla pojmenována a popsána francouzským botanikem Labillardiérem až na začátku 19. století.
Stručný popis druhu a prostředí
Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) je jediným zástupcem svého druhu. Je to nevelká, vlhkomilná, pozemní rostlina, která má své přírodní stanoviště v Austrálii, kde obývá jen asi 400 km dlouhý a maximálně 16 km do vnitrozemí sahající pobřežní pás u Jihoaustralské pánve. Láčkovice sídlí většinou na stinných a velice vlhkých místech, v porostu trav a nízkých keřů.
V zimě, kdy má láčkovice nedostatek světla, vytváří jasně zelené a oválné listy.
V létě naopak láčkovice vytváří krásné, velké pasti, na jejichž víčku se objevují tzv. fenestrace (průsvitná místa - okénka). Ty mají za úkol přilákat do nitra pasti hmyz, který díky průhledným "okénkům" nemá žádné zábrany vlézt do pasti za chutnými žlázami, které past obsahuje. Tyto žlázy jsou hlavním lákadlem nejen pro létající, ale i pro lezoucí hmyz, který je pak "ocucává". Uvnitř láčky je tekutina obsahující trávicí enzymy. Pokud hmyz do pasti spadne, nemá již šanci na únik.
Obsáhlejší popis druhu
Jak již je uvedeno výše, láčkovice je malá, vlhkomilná rostlina, žijící víceméně na stinných a zamokřených místech. Pasti láčkovice dosahují rozměrů od 4 až do 9 cm a podle intenzity světla, jsou různě zbarvené – pokud jsou alespoň část dne na plném slunci, mohou být až rudě zbarvené, pokud jsou stále ve stínu, zůstávají zelené. Pestré zbarvení víčka (které obsahuje tzv. fenestrace – průhledná okénka) láká hlavně létající hmyz. Lezoucí hmyz je k nitru pasti naváděn pomocí ochlupení, které se zbíhá po vnějších stěnách pasti. Pod víčkem a na obústí pasti jsou tzv. žlázy, které hmyzu "chutnají". Pokud hmyz leze směrem do nitra láčky (kde je největší počet těchto žláz) je ještě ve svém správném pohybu nucen chloupky, otočenými směrem do vnitřku pasti. Když hmyz dojde až na okraj láčky, tak se již na hladké stěně neudrží a padá do nitra pasti, kde je již přítomna tekutina s trávicími enzymy a s množstvím mikroorganismů, které napomáhají trávení. U hmyzu je tráven pouze jeho vnitřek – chitinová schránka zůstává nedotčena. Hmyz se ani později nerozkládá a tudíž nevydává žádný zápach.
V zimě tvoří láčkovice nemasožravý typ listů, který je kopisťovitého tvaru a spolu s několika láčkami tvoří růžici velkou pouze něco okolo 10 - 20 cm v průměru.
Květy láčkovice jsou malé a bělavé a vyrůstají až na 70 cm dlouhém stvolu.
Láčkovice neprodělává vyslovenou dobu klidu (dormace) a roste po celý rok.